-

Drahé kameny na korunovačním kříži

Jaroslav Hyršl

Gemologický posudek na korunovační kříž napsal již v roce 1990 prof. J. Bauer (nepublikovaný manuskript, Pražský hrad), který všechny drahé kameny na kříži správně určil. Jeho studium bylo součástí restaurování kříže, měl proto k dispozici vyňaté kameny a mohl je přesně změřit. Přesto zůstala řada otázek, především určení původu drahokamů. To v současnosti vychází hlavně ze studia inkluzí v mikroskopu. Proto byly všechny kameny znovu zkoumány autorem v září 2002, kdy byl korunovační kříž restaurován akad. sochařem A. Šumberou. Použitá metodika, literatura a další podrobnosti se nacházejí v práci Hyršla (2002, na tomto CD-ROMu ve složce Jiné).

Popis nejzajímavějších kamenů

Kameje

Šest velkých kamejí je z vrstevnatého chalcedonu (achátu). Vrstvy jsou v nich orientovány rovnoběžně s hlavní plochou a při vyřezávání kamejí bylo opravdu mistrovsky využito jejich barevného kontrastu. Podle barev jednotlivých vrstev lze těchto šest kamejí rozdělit na onyxové (téměř černá a bílá, K3), sardonyxové (hnědé odstíny a bílá, K1, K6, K7K9) a chalcedonové (bez výrazných barev, K8). Modrá kamej K5 je vyryta z modrého chalcedonu, horní fialová kamej K4 z odrůdy křemene ametystu.

Nejzajímavější je kamej K2 s mužskou hlavou. Je ze safíru, který vykazuje slabou barvoměnu (v denním světle je modrý, v umělém světle fialový). Tato vlastnost charakterizuje safíry ze Srí Lanky. Kamej je mimořádně zajímavá i díky své velikosti; váhu kamene nelze odhadnout, jistě však patří mezi největší historické ryté safíry na světě.

Safíry

Všechny safíry na kříži pocházejí téměř jistě ze Srí Lanky (dříve Ceylon); plně tomu odpovídají všechny nalezené inkluze.

Spinely

Na malém kříži uvnitř jsou čtyři červené kameny určené jako spinely, velmi pravděpodobně pocházející ze Srí Lanky. Od těchto tří kamenů se silně odlišuje spinel E3; má mnohem temnější červenou barvu i jiný brus, je vybroušen jako pravidelný protáhlý šestihran. Tento kámen se velmi podobá nejlepšímu spinelu na svatováclavské koruně a velmi pravděpodobně pochází z Badachšanu v dnešním Afghánistánu.

Smaragd

Jediný smaragd na kříži (D4) se nachází těsně nad novější nohou kříže a má i jinou osaznu než ostatní kameny, takže je dost pravděpodobné jeho pozdější přidání. Přesto jde o velmi zajímavý kámen, ovšem s nejasným původem.

Akvamarín

Jediný akvamarín na kříži (D1) má oproti safírům odstín více do zelena. Pochází asi ze Srí Lanky, odkud se dostal spolu se safíry (za jeden z nich byl pravděpodobně považován).

Rubín

Jediný rubín na kříži je osazen na straně schránky s hřebem z Kristova kříže. Má jasně červenou barvu a původ nejspíš také na Srí Lance.

Diamant

Jediný diamant na kříži se nachází na druhé straně schránky s hřebem z Kristova kříže. Jde o přírodní krystal, slabě zploštělý osmistěn s velmi hezky vyvinutými přírůstkovými plochami. Pochází téměř s jistotou z Indie, protože další naleziště diamantů byla objevena až mnohem později.

Perly

Všechny perly na kříži jsou dobře zachovalé. Že nejde o imitace (pěstované perly se objevily až ve 20. století), dosvědčuje charakteristická struktura připomínající vrstevnice, viditelná pouze při velkém zvětšení. Všechny perly jsou velmi dobře zachovalé, podobně jako perly na Svatováclavské koruně, a jejich velikost (až 1,6×1,55×1,3 cm) je ojedinělá.

Skla

Zajímavý je také původ pěti skel. Čtyři z nich mají zelenomodrou barvu a hodně bublinek, což značí nekvalitní tavbu, povrch všech je silně popraskaný. Jedno z nich (A4) má navíc vzadu čtyři zářezy, které se často objevují na románských a gotických předmětech. Proto předpokládáme, že tato skla jsou stará a byla doplněna poměrně brzy po vzniku kříže (nejsou původní, protože mají jiné osazny). Naopak modré sklo C5 má barvu lépe odpovídající safírům, odlišný index lomu (asi 1,52), jen malé bublinky a na okraji tabulky je facetované. Všechny tyto údaje svědčí o mnohem mladším původu.

Brusy kamenů na kříži

Kameny na kříži jsou zajímavé i z hlediska broušení. Většinou jde o přírodní valounky, pouze na povrchu naleštěné. Je pro ně charakteristický asymetrický tvar a řada prohlubní. Několik safírů (A2, A3, B1, B4, C1, D2, E8) má i primitivní otvor s typickým kolmým rýhováním (obr. 1, obr. 2); vrty byly vedeny z obou stran a někdy se uprostřed poněkud míjejí. Při zvětšení jsou na stěnách otvorů jasně patrné tmavší barevné skvrny – velmi pravděpodobně jde o zbytky původní barvy, jejímž účelem bylo zlepšit homogenní zbarvení safírů. Podobný otvor má i spinel E7, zde je však jasně patrné mnohem vzácnější podélné rýhování ve směru protažení (obr. 1, obr. 2, obr 3). Velmi zajímavý je i safír E6, kde byl starší krátký vrt vedle hlavního otvoru uzavřen zlatou zátkou.

Na kříži se nachází i několik kamenů, které mají symetrický tvar. Jako oktagon jsou vybroušeny safíry D2, D6, jako obdélník safíry C2, D7, E2 a E6 a akvamarín D1, jako pravidelný ovál safíry B1, E2 a E8, jako hexagon spinel E3. Vzhledem k tomu, že nebroušené kameny převažují, dá se předpokládat, že symetrické broušení drahokamů bylo v době vzniku kříže novinkou. Nedá se ale odhadnout, zda k broušení došlo v Evropě, nebo v Asii.

Závěr

Korunovační kříž byl již v době svého vzniku velmi významným objektem. Tomu odpovídá i použití neobvykle velkých přírodních kamenů a perel, které kvalitou překonávají pouze kameny na Svatováclavské koruně. Z dnešního hlediska mají nejvyšší cenu především obří přírodní perly – největší z nich (mezi B2 a B3) má rozměry 1,6×1,55×1,3 cm. Podobné perly se dnes na trhu prakticky nevyskytují a jejich cena by byla velmi vysoká. Ze safírů je nejkvalitnější kámen E4, který má homogenní sytě modrou barvu. Teoreticky by z něj bylo možné vybrousit facetovaný kámen o váze 6–7 ct v ceně až 5 000 USD/ct. Skutečná hodnota kamenů na kříži je ale stejně jako u koruny především historická.

Kameny na korunovačním kříži

Označení kamenů na korunovačním kříži; velikosti jsou převzaty z posudku J. Bauera (MS, 1990).

A1

zelenomodré sklo

2,15×1,25×0,9 cm

A2

safír

2,2×1,8×1,05 cm

A3

safír

2,65×2,0×1,0 cm

A4

zelenomodré sklo se čtyřmi zářezy

2,2×1,7×0,87 cm

A5

safír

2,2×1,55×1,1 cm

B1

safír

2,82×1,83×1,82 cm

B2

safír

2,85×2,0×1,08 cm

B3

zelenomodré sklo

2,3×1,6×1,04 cm

B4

safír

B5

zelenomodré sklo

C1

safír

2,12×1,86×1,1 cm

C2

safír

1,92×1,75×1,62 cm

C3

safír

2,34×2,16×1,42 cm

C4

safír

2,23×2,02×1,18 cm

C5

modré sklo (nové)

2,06×1,55×1,35 cm

D1

akvamarín

1,92×1,48×1,72 cm

D2

safír

2,4×1,5×0,88 cm

D3

safír

2,05×1,05×1,1 cm

D4

smaragd

2,05×1,25×? cm

D5

safír

1,98×1,50×1,02 cm

D6

safír

2,3×1,6×1,05 cm

D7

safír

1,86×1,50×0,34 cm

E1

spinel

1,62×0,92×0,3 cm

E2

safír

1,40×0,88×0,5 cm

E3

spinel

2,0×1,28×0,4 cm

E4

safír

1,65×1,25×0,4 cm

E5

spinel

1,43×1,0×0,5 cm

E6

safír

1,3×1,0×0,3–0,4 cm

E7

spinel

1,7×1,6×0,4–0,5 cm

E8

safír

1,6×1,2×0,6 cm

E9

rubín

1,0×0,96×0,58 cm

E10

diamant

0,72×0,50×0,35 cm

K1

sardonyx

6,6×4,7×0,55 cm

K2

safír s barvoměnou

3,64×2,4×1,35 cm

K3

onyx

5,5×4,27×5,5 cm

K4

ametyst

2,0×2,X×1,12 cm

K5

modrý chalcedon

3,75×2,80×1,25 cm

K6

sardonyx

5,62×4,3×1,0 cm

K7

sardonyx

3,7×3,0×0,51 cm

K8

chalcedon

2,72×2,67×0,65 cm

K9

sardonyx

4,1×2,75×0,5 cm

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz