-

Drahé kameny na svatováclavské koruně, jablku a žezle

Jaroslav Hyršl

Určování drahokamů na historických předmětech je velmi obtížné, proto i určení kamenů na koruně prošlo historickým vývojem. Nejstarší určení kamenů, založená hlavně na jejich barvě, již většinu červených kamenů správně označují jako spinely. První podrobnou mineralogickou prohlídku koruny provedl v roce 1945 prof. Jan Kašpar, který její výsledek také publikoval (Kašpar, 1946). Z jeho zprávy je v tomto textu převzato označení jednotlivých drahokamů i jejich velikost v tabulce 1. Poslední průzkum v roce 1998 přinesl i nové určení sedmnácti drahokamů (Hyršl, 1998; práce je zařazena na tomto CD ve složce Jiné).

Svatováclavská koruna byla již od svého vzniku nejvzácnějším předmětem Českého království. Tomu odpovídá i výběr drahokamů, které ji zdobí. Jejich kvalita je v řadě případů zcela mimořádná a koruna se tím řadí na přední místo i ve světovém měřítku. Je známo, že Karel IV. byl ve své době jedním z nejvýznamnějších sběratelů drahokamů a korunu nechal za svého života předělat, zřejmě i proto, že se mu podařilo získat lepší kameny. Od roku 1387 koruna již nikdy předělávána nebyla, proto je dnes velmi důležitým objektem při studiu historického vývoje brusů.

Popis drahokamů koruny

Přední strana

Nejnápadnějším drahokamem přední strany je centrální červený kámen (I 4) (obr. 1, obr. 2, obr. 3). Od doby vzniku koruny byl chybně označován za rubín a donedávna byl uváděn i jako největší rubín na světě zasazený ve šperku. O toto prvenství však koruna přišla, protože podle posledního průzkumu jde ve skutečnosti o červenou odrůdu turmalínu zvanou rubelit. Důkazy pro toto určení jsou podrobně uvedeny v práci Hyršla (1998). Koruna sice přišla o jedno prvenství, ale získala jiné: obsahuje nejstarší významný turmalín zasazený ve šperku. Navíc kámen není uvnitř čistý, a proto ani jeho cena jako rubínu by nebyla příliš vysoká, zejména ve srovnání se safíry a spinely na koruně.

Jeden z nejlepších a zároveň i nejtěžších safírů (I 1) se nachází pod rubelitem; je jediným modrým kamenem na přední straně. Všech pět dalších červených kamenů přední strany jsou spinely. Zdaleka nejkvalitnější z nich je horní spinel srdcovitého tvaru (I 7) (obr. 1, obr. 2). Má optimální červenou barvu a je dokonale čistý. Kašpar (1946) jeho váhu odhadl na 95–105 karátů, což jej řadí k největším a nejkvalitnějším červeným spinelům na světě. Nad ním je ještě velká přírodní perla.

Pravá strana

Na pravé straně vidíme pouze jeden červený kámen, spinel (II 1). Nemá příliš dobrou kvalitu a je i značně popraskaný na povrchu. Na této straně se nachází také pět modrých safírů, z nichž spodní dva (obr. 1, obr. 2), umístěné vedle spinelu, dosahují velmi vysoké kvality. Nejzajímavější je ale horní zelenomodrý kámen (II 8), který byl dříve označován za safír; ve skutečnosti jde o akvamarín, modrou odrůdu berylu. Důvody pro nové určení jsou opět uvedeny v práci Hyršla (1998). Nad akvamarínem je další velká perla.

Levá strana

Levá strana se barevně shoduje s pravou a i zde najdeme pouze jeden červený kámen, spodní spinel (III 1). Vedle něj po obou stranách září opět krásné velké safíry (obr. 1, obr. 2) a pět dalších je i na lilii, kterou na vrcholu zakončuje velká perla.

Zadní strana

Ve středu dolní části zadní strany vidíme velký modrý safír, který je zřejmě nejtěžší ze safírů na koruně; Kašpar (1946) jeho váhu odhadl na 300–330 ct. Zajímavé je, že je celkem čtyřikrát provrtán kolmo na tabulku – původně byl zřejmě připevněn na jiném předmětu. Zadní strana koruny se od ostatních odlišuje vyšším počtem kamenů, protože po obou stranách safíru se nacházejí dva shluky po pěti kamenech. Nalevo je pět červených spinelů, napravo tři spinely a dva další, velmi zajímavé kameny. Tvůrci koruny chtěli mít další shluk pěti červených kamenů, stejných jako vlevo, ale neměli už k dispozici stejně velké spinely. Proto použili dva jiné drahokamy a podložili je červenou fólií, takže barevný efekt byl v době vzniku koruny zřejmě dokonalý. Fólie však časem ztratila barvu, proto dnes vidíme, že spodní kámen ve shluku je světle modrý (IV 2a) a pravý kámen bezbarvý (IV 2b). Modrý kámen je safír, bezbarvý spinel, který původně Kašpar (1946) považoval za křišťál. Důkazem pro spinel je ale přesné určení tvrdosti (J. Kouřimský a J. Bauer) a zejména velmi typické inkluze (Hyršl, 1998). Na lilii na zadní straně se nachází ještě pět dalších červených spinelů a nahoře velká perla.

Spojky

Koruna je zhotovena ze čtyř částí, které jsou spojeny panty. Na vrcholu každého z nich je jeden provrtaný červený spinel.

Křížek

Uprostřed křížku je osazena modrá safírová kamej ve tvaru kříže, znázorňující ukřižování Krista. Po obou stranách křížku jsou dva červené spinely a nahoře modrý safír.

Oblouky (kamáry)

Jak je vysvětleno v historickém popisu koruny, oblouky koruny vznikly v jiné době a za zcela jiným účelem; také použité drahokamy se liší. Nejnápadnějším rozdílem oproti hlavní části koruny je použití zelených smaragdů, úplná absence safírů a hojné drobné perličky, jiný je také typ osazení.

Všech 25 zelených kamenů na obloucích bylo určeno jako smaragdy. Složitějším se ukázalo určení devatenácti červených kamenů, které Kašpar (1946) považoval všechny za spinely. Ve skutečnosti jde o pět větších červených kamenů, z nichž čtyři jsou spinely a jeden rubín, a čtrnáct malých rubínů (Hyršl, 1998). Je přítomno také šestnáct drobných perel.

Původ kamenů na koruně

Původ drahokamů na svatováclavské koruně je velmi zajímavý. V této kapitole se jím zabýváme jen stručně. Podrobnosti viz Hyršl (1998).

a) Safíry

Pozorované inkluze v safírech na koruně plně odpovídají inkluzím známým v safírech ze Srí Lanky (dříve Ceylon).

b) Spinely

Spinely na koruně lze rozdělit do dvou skupin. První jsou jasně červené kameny pocházející stejně jako safíry nejspíše ze Srí Lanky, nelze však vyloučit ani jejich původ z Afghánistánu; méně pravděpodobný, ale přesto možný je původ z Barmy. Druhý typ spinelů má tmavší barvu a charakteristická je pro něj velká čistota. S největší pravděpodobností pocházejí z Badachšanu, tj. z území dnešního Afghánistánu. Tuto lokalitu zmiňuje ve svém cestopise Milion i Marco Polo, bohužel žádná nová těžba tam není známá.

c) Smaragdy

Smaragdy jsou na koruně jen na obloucích, kde se jich nachází celkem 25. Kašpar sice uvádí, že pocházejí z Egypta, toto tvrzení však opírá jen o fakt, že jiné naleziště v době vzniku koruny nebylo známo. Studované inkluze v těchto smaragdech se však od egyptských liší. Proto se domníváme, že smaragdy koruny pocházejí z jiného zdroje, pravděpodobně z dnešního Afghánistánu, Pákistánu nebo Indie.

d) Rubíny

Jako zdroje rubínů na koruně přicházejí v úvahu pouze dva zdroje: Srí Lanka nebo Barma. Oba byly v době vzniku koruny dobře známé.

e) Rubelit

Původ velkého rubelitu (dřívějšího „rubínu“) je nejasný. Domníváme se, že může pocházet z dnešního Afghánistánu. Z této oblasti v současnosti pocházejí velmi podobné rubelity a právě tudy vedly obchodní cesty, po kterých se drahé kameny dostávaly ze Srí Lanky přes Indii do Evropy.

f) Akvamarín

Nejasný je i původ velkého akvamarínu (dřívějšího „zeleného safíru“). Valounky akvamarínu byly odedávna nacházeny spolu se safíry na Srí Lance, řada lokalit je ale známa i v Indii, Pákistánu a dalších zemích.

Použité typy brusů

Svatováclavská koruna zůstala nezměněna minimálně od roku 1387, proto představuje cenný zdroj při studiu vývoje brusů. Většina kamenů byla použita ve formě přírodních valounků, na povrchu pouze přileštěných. Značná část byla provrtána a původně byly navlečeny na šňůře. Tímto způsobem se nejčastěji pracovalo s drahokamy na Srí Lance, odkud většina kamenů pochází. I na způsobu provedení vrtu je patrný výrazný vývoj od zcela nepravidelných nekvalitních vrtů (např. safír II 4) až po rovné vrty se stabilním průměrem (např. safír I 1 nebo II 5). Vrty byly původně zřejmě vyplněny barvou, aby nebyly nápadné, ta se ale již dávno oloupala a dnes jsou vidět v mikroskopu jen nepravidelné tmavší skvrny (např. safír I 1 či II 3).

Na koruně se ale nachází i několik kamenů, které mají primitivní typ symetrického brusu. Jsou to např. spinely I 5I 6safíry II 5, II 6II 7. Protože je jich málo, dá se předpokládat, že v době vzniku koruny byl tento typ brusů zcela nový. Nedá se ale odhadnout, jestli byly broušeny již v místě nálezu na Srí Lance, nebo až v Evropě. Výjimečný je i velký safír III 3, který je vybroušen do tvaru nízké čtyřboké pyramidy. Podobný typ brusu se objevuje i na několika safírech na tzv. koruně Karla Velikého, která je dnes uložena v klenotnici ve Vídni.

Cena drahokamů na koruně

Materiálová cena drahokamů koruny zajímá snad každého. O její vyčíslení se pokusil Kašpar (1946), který ji v roce 1945 odhadl na 27 000 000 Kčs, z toho 23 milionů připadá na safíry. Nevzal však v úvahu, že řada velkých safírů i jiných kamenů je provrtaná, a proto by bylo nutné je pro použití na facetové brusy rozřezat. Tento typ brusů, který dnes na šperkových kamenech výrazně převažuje, vede ke ztrátě velmi značné části váhy suroviny. Kašpar uvádí i to, že z deseti největších safírů na světě je šest na Svatováclavské koruně. Jde však o omyl, protože safírů nad 100 karátů jsou známy desítky a velmi vzácně se nacházejí dodnes. Navíc je nemožné srovnávat velikost safírů na koruně, které by bylo nutné rozřezat na mnohem menší facetové brusy, a kameny již vybroušené.

Laikům také připadá, že přeurčením centrálního „rubínu“ na rubelit došlo ke snížení ceny koruny. Kašpar ale tento „rubín“ pro jeho nízkou kvalitu odhadl na pouhých 34 500 Kčs! Naopak jako nejstarší turmalín použitý ve šperku má tento kámen mnohem vyšší hodnotu.

Podle našeho názoru je nejdražším kamenem na koruně spinel I 7. Kašpar jeho váhu odhadl na přibližně 100 ct a zřejmě by z něj bylo možné vybrousit dokonalý facetový brus o váze kolem 50 ct. Jeho cena by se pak pohybovala v rozmezí asi 5000 až 10 000 USD za karát, takže celkově by dosáhla 250 000 až 500 000 USD.

Celkově lze říci, že materiálová hodnota kamenů koruny je velmi vysoká, ale rozhodně ji převyšuje jejich hodnota historická. Ve srovnání se stejně starými a staršími královskými korunami v Evropě jsou totiž drahokamy na svatováclavské koruně nejkvalitnější a největší. Na novějších korunách potom převažují diamanty a perly, safíry v kvalitě srovnatelné se svatováclavskou korunou již podle dostupných údajů nikdy nebyly použity.

Drahokamy na jablku a žezle

Na obvodu jablka se nacházejí čtyři červené spinely a čtyři modré safíry. Na křížku pak čtyři modré safíry a dva červené spinely.

Na žezle je celkem pět červených spinelů a čtyři modré safíry. Jeden ze dvou horních safírů (osmihranný oboustranný kabošon) je asterický.

Většina kamenů na jablku i žezlu je již broušena jako jednoduché symetrické tvary, ale některé vrtané valounky byly zřejmě převzaty z jiných, starších předmětů.

Tabulka 1: Identifikace a rozměry (v mm) jednotlivých kamenů koruny

I (čelní strana koruny)

  • 1 Safír 52×35×12
  • 2 Spinel 23×32,5×10
  • 3 Spinel 22×31×9
  • 4 Rubelit 39,5×36,5×14
  • 5 Spinel 12×23×9
  • 6 Spinel 16,5×24×9
  • 7 Spinel 25,5×25×14
    Perla 14,5

II (pravá strana koruny)

  • 1 Spinel 33×22,5×14
  • 2 Safír 39,5×28×11
  • 3 Safír 38,5×27×11,5
  • 4 Safír 27×17×14
  • 5 Safír 22,5×31×8
  • 6 Safír 19,5×16,5×7
  • 7 Safír 18×13×7,5
  • 8 Akvamarín 27,5×26×15,5
    Perla 15

III (levá strana koruny)

  • 1 Spinel 27×22,5×14
  • 2 Safír 33×27×13
  • 3 Safír 39×36×14
  • 4 Safír 23×16×9
  • 5 Safír 24×35,5×19
  • 6 Safír 20×16,5×7,5
  • 7 Safír 18,5×14×5
  • 8 Safír 24×19,5×11
    Perla 14,5

IV (zadní strana koruny)

  • 1 Safír 47,5×35×15
  • 2a Safír 15×11×7
  • 2b Spinel 11,5×18,5×7,5
  • 2c Spinel 14,5×9,5×7
  • 2d Spinel 14×19,5×7
  • 2e Spinel 16×18,5×6,5
  • 3a Spinel 17,5×12×7,5
  • 3b Spinel 13×19×7
  • 3c Spinel 17×12×7,5
  • 3d Spinel 12,5×18,5×7
  • 3e Spinel 15×21×8
  • 4 Spinel 19×15×7
  • 5 Spinel 27×19,5×8
  • 6 Spinel 20×22×6
  • 7 Spinel 22×18×4,5
  • 8 Spinel 17×23,5×7,5
    Perla 14

Spojky

  • mezi I a II: Spinel 14,5×23,5×9
  • mezi I a III: Spinel 16×19,5×14
  • mezi IV a II: Spinel 14×17,5×13,5
  • mezi IV a III: Spinel 13×19×6

Křížek

  • Safír (kamej) 25×20×4,5
  • Spinel 12,5×10×7
  • Spinel 15×9,5×7,5
  • Safír 12×12×10

Kamáry

K-I

  • 1 Smaragd
  • 2 Smaragd
  • 3 Spinel
  • 4 Smaragd
  • 5 Smaragd
  • 6 Rubín
  • 7 Smaragd
  • 8 Smaragd
  • 9 Spinel
  • 10 Smaragd
  • 11 Smaragd

K-II

  • 1 Smaragd
  • 2 Smaragd
  • 3 Rubín
  • 4 Smaragd
  • 5 Smaragd
  • 6 Smaragd
  • 7 Rubín
  • 8 Rubín
  • 9 Smaragd
  • 10 Rubín
  • 11 Rubín

K-III

  • 1 Smaragd
  • 2 Smaragd
  • 3 Spinel
  • 4 Smaragd
  • 5 Smaragd
  • 6 Rubín
  • 7 Rubín
  • 8 Rubín
  • 9 Smaragd
  • 10 Rubín
  • 11 Rubín

K-IV

  • 1 Rubín
  • 2 Rubín
  • 3 Smaragd (zlomený)
  • 4 Rubín
  • 5 Rubín
  • 6 Smaragd
  • 7 Smaragd
  • 8 Smaragd
  • 9 Spinel
  • 10 Smaragd
  • 11 Smaragd

Označení kamenů na koruně podle J. Kašpara (1947)

  • I – přední strana
  • II – pravá strana
  • III – levá strana
  • IV – zadní strana

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz