-

Gemologický posudek na korunovační kříž

Jaroslav Hyršl
Manuskript, Pražský hrad 2002

Úvod

Gemologický posudek na korunovační kříž napsal již v roce 1990 prof. J. Bauer (nepublikovaný manuskript, Pražský hrad). Jeho studium bylo součástí restaurování kříže, měl proto k dispozici vyndané kameny a mohl změřit jejich přesné rozměry. Správně určil všechny drahé kameny na kříži. Přesto ale zbyla řada otázek, především určení původu drahokamů, které se v současnosti provádí hlavně na základě studia inkluzí v mikroskopu. Proto byly všechny kameny znovu zkoumány autorem tohoto posudku v září 2002, kdy byl korunovační kříž opět restaurován, a to akad. sochařem A. Šumberou.

Použité přístroje

Mikroskop Olympus s fotozařízením, refraktometr, dichroskop, polariskop, ruční spektroskop, přístroj na stanovení tepelné vodivosti, Chelsea filtr, barevné standardy GemDialogue, UV-lampa.

Popis nejzajímavějších kamenů

Kameje

Šest velkých kamejí je z vrstevnatého chalcedonu – achátu. Vrstvy jsou v nich orientovány rovnoběžně s hlavní plochou a při vyřezávání kamejí bylo mistrovsky využito jejich barevného kontrastu. Podle barev jednotlivých vrstev lze materiál těchto šesti kamejí rozdělit na onyx (téměř černá a bílá, K3), sardonyx (hnědé odstíny a bílá, K1, K6, K7K9) a chalcedon (bez výrazných barev, K8). Modrá kamej K5 je z modrého chalcedonu. Horní fialová kamej K4 je z křemene – ametystu, jako inkluze jsou v ní přítomny i tzv. tygří pruhy, typické pro přírodní ametysty.

Nejzajímavější je kamej K2 s mužskou hlavou. Je ze safíru, který vykazuje slabou barvoměnu (v denním světle je modrý, v umělém světle fialový). Tato vlastnost je typická pro safíry ze Srí Lanky; této lokalitě odpovídá i velká plocha plynokapalných inkluzí (tzv. fingerprintů) těsně pod obličejem. Safírová kamej je mimořádně zajímavá i díky své velikosti; váhu kamene nelze odhadnout, jistě však patří mezi největší historické ryté safíry na světě (tabulku největších rytých safírů na světě uvádí Hughes, 1997).

Safíry

Všechny safíry na kříži pocházejí téměř jistě ze Srí Lanky (dříve Ceylon). Označení „ceylonský typ“ se dodnes používá pro safíry nejen ze Srí Lanky, ale také z Madagaskaru, Tanzánie a dalších míst. Původu ze Srí Lanky odpovídá i oranžová fluorescence v dlouhovlnném UV záření, pozorovaná v částech některých kamenů (obr. 1, obr. 2), která se nevyskytuje v safírech z tzv. bazaltových zdrojů jako je Thajsko, Austrálie aj. (Hughes, 1997). Typické inkluze na safírech kříže jsou především tzv. fingerprinty podobné závojům, typicky vyvinuté např. v kameji K2, safíru E4 a dalších (obr. 1, obr. 2, obr. 3), a dále prostorová mřížka složená z tenkých jehliček rutilu (obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 4). Vzácnější jsou ploché negativní krystaly (dutiny), které jsou např. na safírech C2D6 odkryty na povrchu jako díry. V safíru E4 je velmi hezky vyvinutý plochý negativní krystal s bublinou a černým krystalkem grafitu (?) uvnitř; tato kombinace je pro ceylonské safíry charakteristická. V safíru D6 je na okraji velmi zajímavá inkluze, bohužel jen špatně viditelná. Jde o relativně velký (1 až 2 mm dlouhý) černý krystalek se silně zaoblenými hranami, v odraženém světle téměř kovově lesklý. Může jít o grafit nebo o sulfid typu pyrhotinu; oba jsou známé jako typické inkluze v ceylonských safírech.

V řadě safírů, především v kamenech A2 a B2, jsou přítomny inkluze silně připomínající mouchu s mnoha křídly (obr. 1, obr. 2). Jde o poměrně malé tzv. tenzní praskliny, které vznikly kolem centrálního krystalku, který má jinou roztažnost než okolní safír. V případě protažených zaoblených centrálních krystalků jde zřejmě o zirkon, který mění objem při tzv. metamiktizaci, což je deformace krystalové mřížky vlivem obsahu radioaktivních prvků (Gübelin a Koivula, 1992, str. 199 a 354). Druhý typ „mouchy“ je v kameni D 7, kde jsou tenzní praskliny kolem drobných černých krystalků, snad grafitových (obr. 1, obr. 2). V několika případech se při broušení dostaly blízko povrchu a došlo k jejich vyštípnutí, nyní je na povrchu prohlubeň s černým krystalkem na dně. Inkluze podobné zmíněným „mouchám“ se vyskytují i v pálených (tj. tepelně upravovaných) safírech, tam ale mají jiný tvar, jsou spíše diskovité. Navíc na žádném ze safírů kříže nebyla pozorována křídová fluorescence v krátkovlnném UV záření, která je pro pálené safíry ze Srí Lanky velmi typická (Hughes, 1997). Proto považuji pálení safírů na kříži za nepravděpodobné.

Spinely

Na malém kříži uvnitř jsou čtyři červené kameny, určené jako spinely. Tři z nich jsou světle červené a mají tvar naleštěných nepravidelných valounků. Dva z nich (E1 a E5) jsou čisté, v dolním spinelu E7 je vrt, který má na rozdíl od ostatních kamenů podélné vrtání. Vedle vrtu je plocha inkluzí, která přesně odpovídá inkluzím typickým pro spinely ze Srí Lanky (obr. 1, obr. 2). Jde o ohnuté rovnoběžné řady velmi drobných nepravidelných osmistěnů, které připomínají korálky na niti (Gübelin a Koivula, 1992, str. 375)

Od těchto tří kamenů se výrazně odlišuje spinel E3. Má mnohem temnější červenou barvu i jiný brus: je vybroušen jako pravidelný protáhlý šestihran. Má dvě zajímavé inkluze. První je plochá s jasně patrnou štěpností – velmi pravděpodobně jde o slídu, nejspíš flogopit nebo muskovit. Druhou je tzv. vyhojená prasklina, která má paralelně uspořádané pruhy (obr. 1, obr. 2). Tento kámen je velmi podobný nejlepšímu spinelu na Svatováclavské koruně a podle mého názoru velmi pravděpodobně pochází z Badachšanu v dnešním Afghánistánu (Hughes, 1994).

Smaragd

Jediný smaragd na kříži (D4) se nachází těsně nad novější nohou kříže a má i jinou osaznu než ostatní kameny, takže je dost pravděpodobné, že byl na kříž přidán dodatečně. Přesto jde o velmi zajímavý kámen. Jeho index lomu je přibližně 1,58, má pleochroismus žlutozelená / modrozelená, reakce v Chelsea filtru je tmavě červená. Spektrum je velmi zvláštní: je zde úplná absorbce s výjimkou viditelné zelené oblasti mezi 580 nm a 470 nm. V UV záření je kámen inertní.

Na povrchu smaragdu je naleštěno několik bílých inkluzí, které mají velmi nízkou tvrdost. Zřejmě se jedná o mastek, který je typickou inkluzí ve smaragdech z řady lokalit. Jiné pevné inkluze nebyly pozorovány, hojné jsou ale velmi drobné tzv. dvoufázové inkluze (tj. kapalina a bublinka plynu), které mají někdy kvádříkovitý tvar. Tyto inkluze jsou často silně protažené a orientované ve směru osy c kamene, nebo jsou zahnuté.

Původ smaragdu je nejasný. Inkluze neodpovídají smaradům z Egypta, z Habachtalu v Rakousku ani z Uralu v Rusku. Protože jde o zřejmě o mladší kámen než je konstrukce kříže, připadala by v úvahu i Kolumbie. Kolumbijské smaragdy se do Evropy dostaly již počátkem 16. století, ale tamní smaragdy mají zcela jiné inkluze. Naopak vzhledově nejbližší smaragdu D4 jsou inkluze ve smaragdech z Radžastánu v Indii (Gübelin a Koivula, 1992, str. 248). Stejně jako v případě smaragdů na Svatováclavské koruně jde možná o dnes neznámou lokalitu v Pákistánu nebo Afghánistánu (Hyršl, 1998).

Akvamarín

Jediný akvamarín na kříži (D1) má ve srovnání se safíry odstín trochu více do zelena. Má index lomu n = 1,58, silný pleochroismus (temná modrá / bledá modrozelená), je inertní v UV záření. Je velmi čistý, ani v mikroskopu nebyly nalezeny žádné inkluze. Je asi ze Srí Lanky, odkud se dostal spolu ze safíry, za který byl pravděpodobně považován.

Rubín

Jediný rubín na kříži je na straně schránky s hřebem z Kristova kříže. Má index lomu asi 1,765, silný pleochroismus (purpurová / světle růžová) a má silnou červenou fluorescenci v dlouhovlnném UV záření. V mikroskopu je jasně patrný tzv. silk (jemná rutilová mřížka) a drobný černý krystalek s tenzními prasklinami okolo. Vedle černého krystalku je i drobný nedokončený vrt.

Diamant

Jediný diamant na kříži je na druhé straně schránky s hřebem z Kristova kříže. Jde o přírodní krystal, slabě zploštělý osmistěn s velmi hezky vyvinutými přírůstkovými plochami na hranách. Je inertní v UV záření. Je v něm velmi výrazná inkluze, centrální krystalek (může jít o starší krystal diamantu), kolem které do prostoru vybíhá množství prasklinek. Tyto prasklinky jsou tmavě zbarvené, velmi pravděpodobně došlo k jejich grafitizaci (Gübelin a Koivula, 1992, str. 97).

Perly

Všechny perly na kříži jsou dobře zachovalé. Že nejde o imitace, ale o přírodní perly (pěstované se objevily až ve 20. století), dosvědčuje charakteristická struktura připomínající vrstevnice, viditelná pouze při velkém zvětšení. Jsou velmi dobře zachovalé, podobně jako perly na Svatováclavské koruně, a jejich velikost (až 1,6 × 1,55 × 1,3 cm) je ojedinělá.

Skla

Zajímavý je původ pěti skel. Čtyři z nich mají zelenomodrou barvu, index lomu asi 1,48 a hodně bublinek, což značí nekvalitní tavbu. Povrch všech je silně popraskán. Jedno z nich (A4) má navíc vzadu čtyři zářezy, které se často objevují na románských a gotických předmětech. Proto předpokládám, že tato skla jsou stará a byla doplněna poměrně brzy po vzniku kříže (nejsou ale původní, protože mají jiné osazny). Naopak modré sklo (C5) má barvu lépe odpovídající safírům, odlišný index lomu (asi 1,52), jen malé bublinky a na okraji tabulky je facetované. Všechny tyto údaje svědčí o jeho mnohem mladším původu.

Brusy kamenů na kříži

Velmi zajímavý je styl broušení kamenů kříže. Většinou jde o přírodní valounky jen naleštěné na povrchu. Je pro ně charakteristický asymetrický tvar a řada prohlubní. Několik safírů (A2, A3, B1, B4, C1, D2, E8) má i primitivní díru s typickým rýhováním kolmo na směr díry (obr. 1, obr. 2); vrty byly vedeny z obou stran a někdy se uprostřed poněkud míjejí. Při zvětšení jsou na vnitřním povrchu děr jasně patrné tmavší barevné skvrny. Velmi pravděpodobně jde o zbytky původní barvy, která měla zdánlivě vylepšit (homogenizovat) zbarvení safírů. Podobnou díru má i spinel E7, zde je však jasně patrné mnohem vzácnější podélné rýhování ve směru protažení (obr. 1, obr. 2, obr. 3). Velmi zajímavý je i safír E6, kde byl starší krátký vrt vedle hlavní díry uzavřen zlatou zátkou.

Na kříži je i několik kamenů, které mají symetrický tvar. Jako oktagon jsou vybroušeny safíry D2, D6, jako obdélník safíry C2, D7, E2 a E6 a akvamarín D1, jako pravidelný ovál safíry B1, E2 a E8, jako hexagon spinel E3. Vzhledem k tomu, že nebroušené kameny převažují, dá se předpokládat, že symetrické broušení drahokamů bylo v době vzniku kříže novinkou. Nedá se ale odhadnout, zda k broušení došlo v Evropě, nebo v Asii.

Závěr

Korunovační kříž byl již v době svého vzniku velmi významným objektem a tomu odpovídá i použití přírodních neobvykle velkých kamenů a perel, které kvalitou překonávají pouze kameny použité na Svatováclavské koruně (Hyršl, 1998). Z dnešního hlediska mají nejvyšší cenu obří přírodní perly; největší z nich (mezi B2 a B3) má rozměry 1,6 × 1,55 × 1,3 cm. Podobné perly se dnes na trhu prakticky nevyskytují a cena by byla velmi vysoká. Ze safírů je zdaleka nejkvalitnější safír E4, který má homogenní sytě modrou barvu. Teoreticky by z něj bylo možné vybrousit facetovaný kámen o váze 6–7 ct v ceně až 5000 USD/ct. Skutečná cena kamenů na kříži je ale především historická.

Tabulka 1: Označení kamenů

Označení kamenů na korunovačním kříži je na obr. 1 a obr. 2. Jejich identifikace je následující, velikosti (v cm) jsou převzaty z posudku J.Bauera.

Kameje:
K 1 6,6×4,7×0,55 sardonyx
K 2 3,64×2,4×1,35 safír s barvoměnou
K 3 5,5×4,27×5,5 onyx
K 4 2,0×2,X×1,12 ametyst
K 5 3,75×2,80×1,25 modrý chalcedon
K 6 5,62×4,3×1,0 sardonyx
K 7 3,7×3,0×0,51 sardonyx
K 8 2,72×2,67×0,65 chalcedon
K 9 4,1×2,75×0,5 sardonyx

Kameny:
A 1 2,15×1,25×0,9 zelenomodré sklo
A 2 2,2×1,8×1,05 safír
A 3 2,65×2,0×1,0 safír
A 4 2,2×1,7×0,87 zelenomodré sklo se čtyřmi zářezy
A 5 2,2×1,55×1,1 safír
B 1 2,82×1,83×1,82 safír
B 2 2,85×2,0×1,08 safír
B 3 2,3×1,6×1,04 zelenomodré sklo
C 1 2,12×1,86×1,1 safír
C 2 1,92×1,75×1,62 safír
C 3 2,34×2,16×1,42 safír
C 4 2,23×2,02×1,18 safír
C 5 2,06×1,55×1,35 modré sklo (nové)
D 1 1,92×1,48×1,72 akvamarín
D 2 2,4×1,5×0,88 safír
D 3 2,05×1,05×1,1 safír
D 4 2,05×1,25×? smaragd
D 5 1,98×1,50×1,02 safír
D 6 2,3×1,6×1,05 safír
D 7 1,86×1,50×0,34 safír
E 1 1,62×0,92×0,3 spinel
E 2 1,40×0,88×0,5 safír
E 3 2,0×1,28×0,4 spinel
E 4 1,65×1,25×0,4 safír
E 5 1,43×1,0×0,5 spinel
E 6 1,3×1,0×0,3–0,4 safír
E 7 1,7×1,6×0,4–0,5 spinel
E 8 1,6×1,2×0,6 safír
E 9 1,0×0,96×0,58 rubín
E 10 0,72×0,50×0,35 diamant

Tabulka 2: Luminiscence v UV záření

Safíry – A2, C2, C3, D3, E6, E8, K2 – části kamenů jsou oranžové v dlouhovlnném UV (obr. 1, obr. 2).

Spinely – Všechny čtyři jsou červené v dlouhovlnném UV (obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 4), spinel E1 je červený i v krátkovlnném UV.

Rubín – silná červená v dlouhovlnném UV.

Chalcedon K 5 – slabě křídový, více v dlouhovlnném UV.

Skla – silně žlutozelená v dlouhovlnném UV, slabá červená (jen části kamenů) v krátkovlnném UV.

Perly – všechny jsou křídově bílé v obou UV (obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 4).

Literatura :

Gübelin E. J., Koivula J. I. (1992): Photoatlas of Inclusions in Gemstones. – ABC Edition, Zurich.

Hughes R. W. (1994): The rubies and spinels from Afghanistan – a brief history. – J. Gemm. 24, 4, 256–267.

Hughes R. W. (1997): Ruby & Sapphire. – RHW Publishing, Boulder.

Hyršl J. (2001): Sapphires and their imitations on medieval art objects. – Z. Dt. Gemm. Ges. 50, 3, 153–162.

Hyršl J., Neumanová P., Kouřimský J., Burdová P. (2000) : Rubelit ve Svatováclavské koruně. – Vesmír 79, 1, 18–23.

Kašpar J. (1947): O drahokamech svatováclavské koruny. – Zprávy výzk. ústavu pro drahokamy v Turnově, č. 6, 1–40.

Sinkankas J., Read P. G. (1986): Beryl. – Butterworths, London.

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz