-

Karel IV.: Vita Caroli (Vlastní životopis), kapitola II. – panovník svým nástupcům

Když pak kralovati budete po mně, ozdobeni korunou královskou, vzpomeňte, že i já jsem kraloval před vámi a že jsem obrácen v prach a hlínu červů. Podobně i vy přejdete jako stín a jako květ polní a padnete v hrob. Co platna jest urozenost nebo hojnost jmění, není-li při nich čistého svědomí, pravé víry a naděje ve svaté vzkříšení. Neposuzujte života jako lidé bezbožní nesprávně soudíce: krátký jest život náš, a jako jsme byli od Boha stvořeni a z ničeho jsme se narodili, tak se zase navrátíte v nic, jako by vás ani nebylo bývalo. Vězte, že máte otce věčného a syna jeho, pána našeho Ježíše Krista, jenž jest „prvorozený mezi mnohými bratřími“, který chce vás učiniti účastny království svého, budete-li zachovávati přikázání jeho; neposkvrníte-li ducha a svědomí chtíči krve a těla svého, stanete se syny božími, jak dí Jan v evangeliu: „Dal jim moc, aby se stali syny božími.“ Chcete-li se tedy státi syny božími, zachovávejte přikázání otce svého, která vám zvěstoval skrze syna svého, Pána našeho Ježíše Krista, krále nebeského, vy, kteří úřad a hodnost takovou zastáváte na zemi.

Přikázání pak větší jest: milovati Pána Boha svého ze všeho srdce a ze vší duše a bližního jako sebe samého. Budete-li tou láskou Boha milovati, nebudete se strachovati pro něj duše své položiti a nebudete se báti těch, kteří sice mohou tělo zabíti, ale duše zahubiti nedovedou, budete se však báti otce svého, který může spasiti i poslati do ohně věčného. A budete-li choditi v bázni boží; moudrost bude počátkem vašich skutků a souditi budete bratry své ve spravedlnosti a v pravdě, jakož sami doufáte, že tak souzeni budete od Pána, i nezajdete tak na scestí, neboť cesta Páně jest přímá. Milosrdni budete k lidem nuzným a chudým, jakož si přejete dojíti milosrdenství u Pána ve své nuznosti a slabosti. A moudrost vaše posílena bude mocí Páně a učiní, že „rámě vaše zláme lučiště kovové“, a zvítězíte ve velikých válkách a padnou bezbožní před vámi, spravedliví však se budou radovati. Úmysly nepřátel vašich Bůh zmaří a naučí vás konati spravedlnost a právo. Zjeví vám tajemství, naučí vás zkoumati spravedlivě, i nezakryje muž chytrý špatnosti před obličejem vaším, protože duch moudrosti a rozumu Páně bude ve vás. I oslněny budou oči lidí nespravedlivých před vámi a Bůh odejme ze srdcí jejich slovo a nerozumnou učiní řeč jejich. Muž spravedlivý však zachová život svůj. A tak zkvétati bude králova čest, neboť „čest králova právo miluje“. A žezla vaše kvísti budou před Pánem, protože jste je podali tomu, kdo padl, a ubohého vytáhli jste z osidla lovců. Koruny vaše budou se stkvíti a tváře vaše budou ozářeny, poněvadž oči moudrých budou na ně hleděti a budou chváliti Pána řkouce: „Přidej Pán dní králových ke dnům jeho.“ V pokolení spravedlivých žehnáno bude rodu vašemu.

Jestliže budete nenáviděti lakomství, poplyne vám bohatství, avšak nepřikládejte k němu srdcí svých, nýbrž shromaždujte sobě poklady moudrosti, neboť v moudrosti spočívá mnoho panování. Lakomec však nepanuje, nýbrž poddán jest panství peněz. Špatných spolků a rad se varujte, protože „se svatými svatí budete a se zkaženými zkažení“, neboť hřích jest nakažlivou nemocí. Přijímejte tedy učení Páně, „aby se někdy nerozhněval a abyste nezahynuli na cestě spravedlivé, až náhle vzplane hněv jeho“. Dopustíte-li se hříchu, ať lítost cítí duše nad životem svým, dokud se nevrátíte ku prameni zbožnosti a milosrdenství. Hřešiti jest arci věc lidská, avšak setrvati ve hříchu ďábelská.

Nehřešte proti Duchu svatému spoléhajíce na milost boží, protože se boží Duch svatý vzdálí od vás; mějtež na mysli, že Duch svatý nenávidí hříchu. Nepopřávejte hněvu místa u sebe, ale mírnosti; neboť mírnost zvítězí nad hněvem a nad špatností. Nezáviďte jeden druhému, ale mějte raději lásku mezi sebou, protože závist plodí nenávist. Kdo nenávidí, není milován a ve vášni své zahyne; kdo však lásku má, miluje a milý jest Bohu i lidem.

Bude-li se chtíti vaše srdce povyšovati, pokořte se a nevkroč na vás noha pýchy. Pýcha jest nemilá stvořiteli i lidem šlechetným a proto nemá člověk pyšný milosti ani u Boha ani u lidí. Zdrtí pak ji Bůh na konci a sesadí mocné se stolice a pozdvihne ponížené z prachu, aby seděli s knížaty a měli stolici chvály.

Nebuďte rozmařilí v jídle a pití jako jsou ti, jichž bohem jest břich a slávou i koncem jest hromada hnisu. Neposkvrňujte ledví svých, ale bedra svá přepásejte, pevnou myslí se opásejte vcházejíce v manželství, neboť Duch svatý odejde od těch, kdož se oddají smilství, a nebude přebývati v tělech oddaných hříchu. Zdržujte se hříšné nečinnosti, aby vás nestáhla tíží svou do hlubokosti pekelné.

Vystříhejte se tedy všeho hříchu v mladém věku, protože malý poklesek na začátku bude veliký na konci. Choďte však v přikázání božím bez poskvrny, abyste přijali požehnání od toho, který dí: „Blahoslavení neposkvrnění na cestě, kteří chodí v zákoně božím;“ abyste byli „jako strom, který jest zasazen při toku vod a ovoce své vydá časem svým a listí jeho neopadá,“ nýbrž bude zapsán v knize života, kde zapsána jsou jména spravedlivých. To vám rač dáti ten, jenž „jest hoden otevříti knihu tu a pečeti její.“

Přeložil K. Hrdina, vydání Jana Laichtera, edice Žeň z literatur, Praha, 1911.

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz