-

Královské jablko a žezlo

Královské jablko a žezlo jsou vynikajícími ukázkami renesančního zlatnictví. Ač vznikly mnohem později než Karlova koruna a ostatkový kříž, jsou dnes nedílnou součástí českého korunovačního pokladu a skladbou kamenů a perel se s korunou i křížem skvěle doplňují.

Královské jablko tvoří dvě zploštělé polokoule z osmnáctikarátového zlata, spojené ozdobným prstencem a završené křížkem; celková výška činí 22 centimetrů a hmotnost 780 gramů. Dominantními prvky výzdoby prstence a křížku jsou drahé kameny (červené spinely a modré safíry) a perly. Obě polokoule pokrývají neobyčejně precizně tepané reliéfy s biblickými tématy (dva výjevy z příběhu o Davidovi na horní polokouli a tři scény z knihy Genesis na polokouli dolní); takové využití ploch je u obdobných insignií ojedinělé a svědčí o velkém významu, který objednavatel jablku přikládal. Výzdoba má symbolický význam: dolní polokoule upozorňovala krále, že je synem Adamovým poznamenaným dědičným hříchem, horní polokoule mu naznačovala, že byl – podobně jako David – povolán a pomazán za krále milostí Boží a že od něj jsou očekávány podobné hrdinské činy, jako byl boj pastýře s Goliášem a jeho vítězství nad ním. Podnož křížku tvoří půvabná skupina šesti drobných sfing, zadní stranu křížku zdobí hlavně plastické ornamenty akantů a vinných lístků, zčásti pokryté pestrými emaily.

Královské žezlo, vyrobené ze zlata stejné jakosti jako jablko, sestává z několika částí spojených prstenci, které jsou v místě rukojeti a pod vrcholovou hlavicí zvýrazněny řadami perel. Délka žezla je 67 centimetrů, hmotnost 1 013 gramů. Hlavice je vytvořena na způsob bohatě rozvinutého fantaskního květu s dramaticky spirálovitými stvoly, z nichž vyrůstají prostorově dominující drahokamy a perly. Na vrcholu žezla je umístěn velký čtyřhranný spinel. Celou plochu všech dílů pokrývá jemně cizelovaný dekor s motivy akantů, vinných úponků, lístků a kvítků. Zlatý povrch je opracován jemným cizelováním, které vytváří efekty zdůrazňující ušlechtilost předmětu, místy (především v partii rukojeti) jsou decentně užity barevné emaily. Bohatá kompozice dodává žezlu vskutku vznešený, královský majestát.

Tradovaný názor, že obě insignie vznikly za vlády Rudolfa II., je podle výsledků uměleckohistorických výzkumů z 80. let 20. století nadále neudržitelný. V celkové koncepci i detailech výzdoby obou předmětů byla nalezena řada paralel s díly jihoněmeckých zlatníků 1. poloviny 16. století, ve figurální reliéfní výzdobě jablka byl shledán vliv grafických předloh nizozemských umělců z téže doby. Ve světle těchto faktů se jako pravděpodobný objednavatel jablka a žezla jeví Ferdinand I., který si v roce 1533 u augsburského zlatníka a svého oblíbence Hanse Hallera dal udělat královskou korunu, žezlo a jablko ze zlata a drahých kamenů. První písemná zpráva o existenci obou klenotů je v inventáři pozůstalosti císaře Matyáše z roku 1619, kdy byly součástí habsburského rodového majetku.

Součástí českého korunovačního souboru se obě insignie stály nejspíše až v průběhu 17. nebo 18. století, tedy v době, kdy byla Svatováclavská koruna uložena v císařských sbírkách ve Vídni a do Prahy se přivážela jen ke korunovacím. Důvod výměny je zřejmý: původní stříbrné pozlacené žezlo a zlaté jablko, které patřily ke gotickému „karlovskému“ souboru korunovačních klenotů a dnes jsou uloženy ve vídeňské klenotnici, svým jednoduchým tvarem a absencí drahých kamenů nesplňovaly rostoucí nároky na reprezentaci, proto byly nahrazeny honosnějšími protějšky.

Oba klenoty jsou neobyčejně kvalitními ukázkami zlatnické práce z první poloviny 16. století a patří k nejvýznamnějším článkům vývojové řady evropského renesančního zlatnictví. Zpracováním i historickou a estetickou hodnotou přináležejí ke klíčovým památkám českých zemí i celé Evropy.

--------------

Hans von Aachen – císař Matyáš se Svatováclavskou korunou

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz