-

Svatováclavský meč

Svatováclavský meč je v historických pramenech uváděn již v roce 1333. Ještě v 19. století se věřilo, že zbraň přináležející mezi odznaky moci českého krále je autentický Václavův meč, později se prosadil názor, že jde o meč gotický, vyrobený pravděpodobně ke korunovaci Karla IV. (1347), kdy z reprezentačních důvodů nahradil starší románskou nebo ještě starší zbraň, která mohla skutečně patřit knížeti Václavovi. Nedávno provedený technologický výzkum (M. Bravermanová a kol.) však překvapivě znovu naznačuje, že by mohlo jít o původní meč svatořečeného knížete – čepel zřejmě pochází z 10. století (nanejvýš ze století následujícího) a je pravděpodobně importem ze západní části kontinentální Evropy. Křížek byl do čepele vypilován později, záštita a jablko byly zřejmě na meč namontovány ve 13. století, pravděpodobně v době Karla IV. byl jílec opatřen textilií (detail). Karel IV. byl také první panovník, o které víme, že meči přisoudil ceremoniální funkci, je však možné, že tuto úlohu měl již za přemyslovských králů a knížat.

Železný meč je dlouhý 93,5 cm, čepel bez trnu měří 76 cm; v době vzniku byla zbraň zřejmě delší, protože čepel nese znaky hrubého poškození. V hrotité čepeli s krevní rýhou je podélně vypilovaný latinský křížek, v němž byl ve zlatém lemu zasazen ostatek sv. Václava (relikvie se nedochovala, nezvěstná byla již v roce 1368). Na meči je navlečena železná záštita. Rukojeť je (pravděpodobně od roku 1791) potažena sametem s motivem vavřínových větévek, vyšitým stříbrnou nití. Pod ní se nachází gotická tkanina zdobená rostlinným vzorem. Na konci trnu je zasazeno masivní jablko vybroušené ze záhnědy.

Zlatá pochva zdobená drahokamy a perlami, kterou dal vyrobit císař Karel IV., se ztratila brzy po korunovaci Zikmunda Lucemburského (1420). Dnes k meči náleží hned tři pochvy. První, pořízená ke korunovaci Albrechta Habsburského (1438), je vyrobena z lipového dřeva a potažena kůži a sametem. Druhá pochva je kopií první a byla pořízena ke korunovaci Leopolda II. (1791). Nejzajímavější je pochva třetí, vyrobená ze rovněž dřeva a potažená hadí kůží – je ale výrazně kratší než čepel Svatováclavského meče. To vedlo některé badatele k domněnce, že jde o pochvu původní Václavovy zbraně, později nahrazené dnešním delším mečem. Je ovšem nápadné, že rozměry této pochvy odpovídají rozměrům čepele raně středověkého meče připsaného sv. Štěpánovi, rovněž uloženého v chrámovém pokladu u sv. Víta a zdá se, že by pochva ve skutečnosti mohla náležet k této zbrani.

Podle Řádu korunování českých králů hrál svatováclavský meč významnou úlohu v korunovačním ceremoniálu českých králů. Společně s dalšími odznaky královské moci byl nesen arcibiskupem, preláty a šlechtici v průvodu z chrámu do královského paláce. Poté byl vnesen do katedrály a položen na oltář sv. Víta. Při obřadu vzal panovník posvěcený meč od biskupů na znamení, že „s mečem je mu všechno království odevzdáno“, opásal se jím a vzápětí jej položil zpět na oltář jako slib, že ho bude užívat jen z příkazu božího. Na závěr korunovace král mečem pasoval rytíře.

Součástí chrámového pokladu jsou i přilba a kroužková košile, které jsou velmi pravděpodobně původním brněním sv. Václava.

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz